Co se týče této hry, nenalezneme nejspíše v současné době na celém světě jediného trochu počítačově gramotného člověka, který by nevěděl a nehrál někdy hru tetris. Nepochybně se jedná o jednu z těch vůbec nejslavnějších počítačových her všech dob. Na ní do tohoto momentu stihlo vyrůst spousta hráčských generací. Do dnešní doby představuje kultovní záležitost, k níž má nostalgický vztah v podstatě každý z nás. Dejte si ruku na srdce a upřímně nám řekněte, jestli si nyní při pohledu na obrazovku, kde běží tetris vzpomenete, kdy a kolikrát jste tetris v minulých letech hráli? Předpokládáme, že nevíte.
Příběh, který tvoří podstatu hry, na kterou jste u nás mohli v druhé polovině devadesátých let narazit takřka na každém rohu, stačí si jen vzpomenout na desítky imitací, jež prodávali tehdejší obchodníci, se nyní řadí spíše k těm známějším.
Roku 1984 tetris vymyslel ruský programátor, který se jmenoval Alexej Pažitov a pracoval tehdy v Moskevské akademii věd. Tak dlouhou dobu se zabýval nejrůznějšími matematickými hrami, a přemýšlel nad tím, jak z nich vytvoří něco, co tu ještě nebylo, a v čem by se člověk mohl postupně zlepšovat, až jej napadl velmi jednoduchý princip, na kterém tetris funguje dodnes.
Na hracím monitoru rovnou „z nebe“ padá několik typů kostek, které jsou složeny ze čtyř jednotlivých čtverců, ty hráč musí než dopadnou „na zem“, poskládat tak, aby z nich udělal zeď. Jestliže se mu to povede a vytvoří čáru, tak ta ihned zmizí. Účelem hry je, abyste se za každou cenu vyvarovali toho, aby kostky narostly až do takové výšky, že se dotknou horního okraje obrazovky.
Tato vzniklá hra dostává následně od Pažitova pojmenování tetris, což znamená složeninu původem řeckého slova tetra, tedy čtyři, a slova tenis, ten hra trochu vzdáleně připomíná. Ačkoliv v té době Sovětský svaz rozhodně nepatřil k těm, co by nějak táhly počítačový svět, tetris měl úspěch ihned. Práva na tetris vlastnil samozřejmě sovětský režim, ale o dva roky později se dostávají do USA. Tady způsobil tetris mezi mládeží hotové pozdvižení.
I když v dnešní době už tato hra není tím, co by rodiče viděli, že hrají jejich děti na počítačích, nemůžeme v žádném případě mluvit o tom, že by tetris navždy zmizel z našich životů. V podstatě tak momentálně neobjevíme platformu, na níž by se nedal vůbec hrát, vlastně naopak rychle se rozšiřuje třeba mezi majiteli iphonů. Těm se asi zastesklo po pionýrských dobách počítačové kultury let osmdesátých.
Ba co víc, je dost dobře možné, že chvíle největšího věhlasu tohle zpestření teprve čekají. Ze závěrů výzkumu, který vedli psychologové z Oxfordské univerzity, totiž hraní tetrisu může dokonce napomáhat k tomu, aby se člověk lépe vyrovnal s traumatizujícími stavy. Jejich konečné výsledky přesvědčivě dokazují, že hraní této hry po prodělání traumatické zkušenosti člověku brání, pamatovat si nepříjemné vzpomínky na stresovou situaci.