Metoda, kdy se na lidské tělo přikládají baňky, představuje jeden z léčebných postupů, jež se používají při rozdílných zdravotních potížích. Historie baňkování je opravdu dlouhá. Jestliže jste se s tím někdy setkali na fotografiích, mohlo to ve vás evokovat pocity, že se snad jedná o nějaké zvláštní procesy takového typu jako třeba přikládání pijavic či pouštění žilou. A musíme poznamenat, že na první pohled v tomhle případě jistá podobnost figuruje. Skleněné baňky, jež se přisají k zádům, svým způsobem vážně připomínají dobu alchymií z rudolfinské vlády. Kdežto experimenty v tom období často pro nemocného člověka měly přinejmenším neslavný konec, co se týče v současnosti nabízeného baňkování tady všechny podobnosti skončily. Vůbec se tedy nemusíte bát, že se odevzdáváte do rukou nějakého pomatence, který by už napořád ovlivnil váš život. Jedná se totiž o takovou techniku, kterou si lidé mohli vyzkoušet během několika stovek let. Baňkování má svůj původ až ve starověké Číně, tehdy si pomáhali prostřednictvím zvířecích rohů či bambusu. V dnešní době tak z ní specialisté dokáží vytěžit naprosté maximum.
Přiložení baněk ve svém čase aplikoval už jeden z těch nejproslulejších lékařů všech dob. Jmenoval se Galenus a byl to Říman, žil ve druhém století našeho letopočtu. K velkému rozšíření této metody došlo i později, kdy ji ve středověku používal v podstatě celý tehdejší svět. V minulosti se jejímu vlivu často přikládaly přímo až magické výsledky, nyní ji hodnotíme samozřejmě střízlivěji.
Baňkování tedy není žádný tajuplný všelék, který by z vašeho těla vysál všechny škodlivin.
Jedná se o velmi účinný prostředek, jak se nejen uvolní partie, jež máme „zablokované“, ale zároveň tak dokáže i pročistit náš krevní oběh. Místa, na kterých baňkování probíhá se opravdu pečlivě prokrví. Jen málo takových podobných technik představuje konkurenceschopnou alternativu. Baňkování organismus okysličí a poté odplaví z lidského těla spoustu toxických látek.
Zároveň ale dodejme, že i přes všechny vyznavače této vhodné metody, a i přes neustále se rozšiřující sít´ míst, kde ji provádí, se baňkování dosud nepodařilo zcela začlenit do klasické medicíny. Jinak řečeno někteří lékaři se o jejích výsledcích vyjadřují poněkud zdrženlivěji, a zároveň se i ve sdělovacích prostředcích popisuje jako jedna z oborů tzv. alternativní medicíny.
To pochopitelně ale za žádných okolností neznamená, že by se mělo jednat o pádný důvod, proč byste se měli baňkování obloukem vyhýbat. Lékaři nedokáží ocenit ani mnohé masážní metody.
Co je hlavní, baňkování se nikdy nevyužívá k léčbě natolik závažných zdravotních problémů, aby mohla tato metoda pro vás představovat snad nějaké zdravotní nebezpečí.
Rádi byste věděli, jak dnes tedy forma této již tradiční disciplíny probíhá? V podstatě můžeme hovořit o tom, že existují dvě základní verze baňkování. Buď lze na vašem těle provést klasické jednoduché baňkování, či můžete vyzkoušet o málo dražší kombinovanou masáž. Tehdy samotnému baňkování předchází několikasekundové „rozehřátí“ těch nejztuhlejších oblastí.
Masér tedy nejdříve musí najít klíčová místa, která s největší pravděpodobností zodpovídají za vaše potíže, a po té na ně postupně přiloží baňky. Na těch opravdu bolavých místech může být samotné přikládání baněk docela nepříjemné, rozhodně se ale nebojte, celkově to není bolestivý proces.
Než se baňka přiloží, dá se k jejímu hrdlu hořící svíčka, eventuálně i zapálený smotek, čímž se uvnitř vytvoří jakési vakuum, jež se pro účinnost celého postupu vyžaduje. Kvůli takto vzniklému podtlaku po tom, co dojde k přiložení baňky na tělo, se vaše kůže nasaje. Pod ní popraskají malinké žilky, a potom se uvolní i trochu lymfy do okolí problematické části. Tím se na vašem těla vytvoří podlitina, což je v pořádku, nemusíte mít tedy strach. Jedná se o průvodní známku, že se tělo žádoucím způsobem prokrví a může tak vyplavit toxické látky. Celá proces většinou trvá pouhých několik desítek minut, a jak už jsme jednou zmínili, nebude vás to vůbec bolet.
Závěrem jenom podotkneme, že v budoucnosti se možná dočkáme i takového dne, kdy nynější baňkování se bude jinak jmenovat. Mimo skleněných baněk se totiž k tomuto účelu čím dál více prosazují gumové balónky, které se na bolavé oblasti jednoduše přiloží tak, jak je masér zrovna vezme do ruky. Tím tak odpadá velmi vleklá fáze, než se baňky připraví k následnému použití.