01.08. 2011 • 
8979xKdo se umyl první? A kdo se umyl potom? Věděla jste, že mýdlo opěvovala již bájná Sapfó? Že první barevná mýdla začali vyrábět Arabové? Víte, jaké národy vynalezly peeling? Dokážete si představit, že byste si musela sama vyrobit mýdlo?
Babyloňané
Během vykopávek v Babylonu byl nalezen nejstarší známý důkaz o výrobě mýdla. Recept pochází z doby 2800 let před Kristem. Návod na přípravu mýdla byl objeven na hliněných tabulkách, kde bylo uvedeno, že se musí smíchat voda, louh a kassiový olej. Babyloňané však mýdlo nepoužívali jako hygienický prostředek, nýbrž jako prostředek k urychlení hojení ran.
Římané
Dalo by se říct, že Římané, po vzoru Řeků, začali svoje tělo obrušovat prapůvodním exfoliantem. Myli se za pomoci směsi z oleje a písku.
Egypťané
Obyvatelé Egypta o sebe hodně pečovali a často se koupali s pomocí mýdla. Dokazuje to prastarý papyrus Ebers (objeven v Egyptě 1550 let před Kristem), kde stojí, že staří Egypťané se pravidelně koupali a myli mýdlem vyrobeným ze směsi zvířecích nebo rostlinných tuků a zásaditých solí. Ve starých papyrusech se o mýdle zmiňuje i v souvislosti s přípravou vlny pro tkaní látek.
Řekové
Řecko má svojí vlastní legendu o vzniku mýdla. Legenda praví, že se na ostrově Lesbos přihodila významná událost. Na jedné ostrovní skále stával chrám, na jehož obětních hranicích byla zpopelňována zvířata k uctění olympských bohů. Kolem obětiště se po čase začaly hromadit vrstvy smíchaného tuku z obětních zvířat se zbytky ohořelého dřeva. Když pršelo, stékala tato žlutozelená hmota do řeky k úpatí hory, kam chodily domorodé ženy prát prádlo. Ty přišly na to, že, když je voda žlutozeleně zbarvená, prádlo se jim pere lépe a je skutečně čistější.
Arabové
Arabové, velmi chytří chemici, jako první vyráběli mýdla za pomoci hydroxidu sodného. Arabská mýdla byla parfémovaná a dokonce i barevná. Arabové využili svých znalostí a orientovali se i na výrobu mýdla tekutého a speciálního mýdla na holení. Své produkty tehdy vyváželi do celého Orientu a Evropy.
Co se dělo od 14. století?
Ve 14. století se pokusily ovládnout evropský „mýdlový“ trh Španělé a Italové. Jejich mýdla měla už lepší kvalitu než arabská mýdla. V 16. století se výroby mýdla ujímá i Francie. Velkým střediskem produkce se tehdy stala Marseille, kde se vyrábělo bělené a parfemované kusové i tekuté mýdlo prvotřídní kvality. Dodnes je tento druh mýdel označován jako „marseilleská mýdla“. O výrobu mýdla se pokoušely i severní státy jako Anglie, Nizozemsko a severní Francie. Tyto používaly při výrobě místo olivového oleje rybí tuk, a tak kvalita takto vyprodukovaných mýdel byla poněkud horší.
Od středověku k současnosti
Ve středověku byla voda a mýdlo považována za škodlivou pro lidský organismus. Mýdlo proto zažívá svůj velký úpadek, neboť bylo využíváno jen k praní oděvů a občas k čištění příbytků. Po přelomu 19. století mýdlo „slaví“ svůj velký návrat. V roce 1806 založil William Colgate newyorský koncern na výrobu mýdla Colgate&Co. Mýdlo se zde vyrábělo na základě znalostí moderní chemie. V roce 1872 pak William Colgate uvedl na trh první moderní parfémované mýdlo. Postupně začaly vznikat další organizace na výrobu mýdla. Za zmínku stojí vznik společnosti B. J. Johnson Co. Zde se vyrábělo mýdlo ze směsi palmového a olivového oleje. V roce 1916 se tato společnost přejmenovala na Palmolive, ale později fúzovala na Colgate-Palmolive Co.
Výroba mýdla v Čechách
Za dob Přemyslovců se o výrobu mýdla staraly pouze hospodyňky. Ty jej musely podomácku vyrobit, protože na českém trhu nebylo k dostání žádné mýdlo. Doposud neznámé řemeslo „mydlářství“ vzniklo až za vlády Lucemburků. V Praze roku 1464 byl založen cech mydlářů.
O velkovýrobu mýdla v 19. století se postarali otec a syn Schichtovi. Georg Schicht zahájil výrobu mýdla ve svém malém domku v roce 1848. Již v roce 1867 mýdlem zásoboval celé severní Čechy. V roce 1882 se jeden z jeho synů, Johann Schicht, rozhodl, že vybuduje továrnu na výrobu mýdla. Tato novosedlická „mýdlová výrobna“ se ještě před 1. světovou válkou stala největší továrnou na zpracování tuků v kontinentální Evropě. Po druhé světové válce byla rodina Schichtů odsunuta a celé jejich „mýdlové bohatství“ bylo zestátněno. Dnes je tehdejší továrna známá jako společnost na zpracování olejnin, Setuza.
