02.09. 2013 • 
13049xČasto se říká, že ovoce a zelenina patří mezi nejzdravější potraviny, na jaké se dá narazit. Ale které konkrétní druhy v sobě obsahují nejlepší poměr vitamínů a minerálních látek? To se pokusíme odhalit na následujících řádcích.
Ovoce a zelenina do lidského organismu dodávají tolik potřebné vitamíny, vlákninu či minerály. Aby tělo fungovalo správně, určitě se bez vyváženého jídelníčku neobejdeme. Nedá se samozřejmě úplně jasně určit, který druh ovoce či zeleniny je nejzdravější, protože každý obsahuje jiný poměr vitamínů a minerálů, takže bychom měli důležité ovoce a zeleninu střídat.
Poměrně široké spektrum vitamínů a minerálů obsahuje brokolice, kterou ovšem celá řada lidí považuje za nepříliš chutnou. V brokolici tak je vitamín A, C, B1, kyselina listová a další pomocné látky. Pokud hovoříme o vitamínu A, pak bychom rozhodně měli zmínit mrkev, která obsahuje nejvíce této látky. Stejně důležitou látko pro lidské tělo, jako vitamín A, je i vitamín C, jehož je nejvíce obsaženo v červené paprice a černém rybízu. Vitamín C je do lidského organismu potřeba dodávat dennodenně, protože se ho v těle ukládá jen velmi málo.
Těhotné ženy by si měly dopřávat dostatečné množství vitamínů a vhodné pro ně jsou jahody, brokolice, listový špenát či kapusta. Ve většině těchto potravin najdete patřičný podíl kyseliny listové, jež je pro těhotné ženy užitečná. Další potřebnou látkou pro správný růst kostí a zubů je vápník, který je hojně obsažen v mléce a sýru, ale najít ho můžeme i v pomerančích a brokolici.
Pro všechny důležité fyziologické procesy v lidském těle se hodí hořčík, který se nachází v hrachu a banánech. Proti cukrovce a vysokému krevnímu tlaku se doporučuje konzumace jablek a brokolice. Chrom v nich obsažený se navíc hodí k potlačení únavy. Pro dobrou funkci štítné žlázy potřebujeme přísun jódu. Ten se do těla dostane díky konzumaci brokolice a listového špenátu.
Známé je tvrzení, že nejzdravější ovoce a zeleninu do sebe můžeme dostat pouze v syrovém stavu. Skutečně se jedná o pravdivé tvrzení, protože čím více ovoce a zeleninu opracováváme a tepelně upravujeme, tím více ztratíme minerály a vitamíny. Jestliže se však zeleninu rozhodneme tepelně opracovávat, pak byste raději měli zvolit nějaký šetrnější způsob, jakým může být vaření v páře a v kvalitním nádobí.
Pokud se ovšem rozhodnete držet dietu a měli byste pocit, že by se mělo neomezeně konzumovat ovoce a zelenina, pak se jedná o častý omyl. Při dietě se dá sice doporučit valná většina zeleniny, avšak ovoce nikoliv. Ovoce totiž obsahuje poměrně velké množství cukrů, takže si v podstatě vystačíme se dvěma menšími kousky ovoce. Relativně vhodným dietním ovocem jsou jahody, jelikož obsahují jenom velmi málo cukru. Při dietě je též vhodný ananas, jenž pomáhá spalovat tuky a dá se zařadit mezi méně kalorické ovoce. Naopak na druhé straně spektra nalezneme avokádo, které se dá považovat za jeden z nejtučnějších plodů na světě. Do lidského organismus dodá přibližně 900 kJ na 100 gramů, přičemž ve stejném množství najdeme 24 gramů tuku, jenž však obsahuje důležité nenasycené mastné kyseliny. Avokádo nemůžeme úplně zatracovat, jelikož v sobě také obsahuje důležité vitamíny a minerály.
Ovoce:
1) Jahoda - 180 kJ na 100 gramů. V jahodách jsou obsaženy důležité vitamíny A, B, C a E. Kromě toho v nich najdeme i draslík, zinek, hořčík a další důležité látky. Toto drobné ovoce není složité si vypěstovat, navíc má lahodnou chuť, kterou má většina lidí v oblibě. Samozřejmě existují i lidé, kteří jsou na jahody alergičtí a ti by se jim raději měli vyhnout. Obsah vitamínu C v jahodách je srovnatelný s citrusovými plody. Další důležitou látkou jsou organické kyseliny, jež jsou v jahodě obsaženy.
2) Jablko - 260 kJ na 100 gramů. Jablka patří mezi tradiční ovoce v českých domácnostech a nic by se na tom nemělo měnit, protože obsahují látky s pozitivním efektem na lidský organismus. Jestliže tedy máte zahradu, na níž se dají jabloně pěstovat, pak určitě neváhejte, jelikož jablka jsou cenným zdrojem vitamínu C a pektinu. Jedná se o nejběžnější druh ovoce pěstovaný ve střední Evropě. Existuje samozřejmě celá řada odrůd.
3) Hroznové víno - 290 kJ na 100 gramů. Hroznové víno má sice vyšší výživovou hodnotu, ale obsahuje v sobě zajímavé hodnoty vitamínu C a draslíku. Hroznové víno se může dále zpracovávat, aby vzniklo víno či jiné nápoje, ale sloužit může též k přímé konzumaci. Historie hroznového vína není krátká. Původně se hroznové víno pěstovalo v jižní a střední Evropě, ale postupem času se rozšířilo i do jiných oblastí, tak jak je známe dnes.
4) Meruňka - 240 kJ na 100 gramů. I meruňky v sobě obsahují vitamíny. Konkrétně v nich nalezneme vitamín A, B i C. Ani meruňka není příliš náročná na vypěstování. Plod roste na stromu a jedná se o peckovici. Původně meruňka pochází z Číny, odkud se postupem času rozšířila do Evropy. Do našich končin se dostala z Itálie. Odtud putovala do Slovinska a Rakouska, odkud už do Česka není daleko. Velkým problémem pro tento strom může nastat v zimním období, protože nesnáší teploty pod nulou.
5) Ostružina - 200 kJ na 100 gramů. V ostružinách se uplatňují vitamíny B, C a K. Jedná se o poměrně rozšířenou plodinu, která má celou řadu různých druhů. Uvádí se více než tři stovky různých druhů ostružiníku. Ostružiny se příliš neliší od malin.
Zelenina:
1) Brokolice - 140 kJ na 100 gramů. Brokolice patří mezi opravdu zdraví prospěšné potraviny. Obsahuje v sobě vitamíny A, B a C, stejně jako vápník, fosfor či draslík. To samozřejmě není úplně vše a brokolice by se na jídelníčky měla zařazovat poměrně často. Pro řadu lidí ovšem zůstává problematickou její chuť, kterou si ne každý zamiluje. Jedná se o druh kapusty a příbuznou rostlinu květáku. Brokolice původně pochází ze Středomořské oblasti. Samozřejmostí je bohatost brokolice na vlákninu. Velkou výhodou brokolice je její působení v lidském těle a její vliv na obranu před volnými radikály, toxickými a rakovinotvornými látkami. V jejím případě bychom se měli pokusit překonat i její nepříliš dobrou chuť.
2) Červená paprika - 120 kJ na 100 gramů. Červená paprika se na seznamu vhodné zeleniny objevuje z důvodu obsahu vitamínů A, B, C a D. Obsahuje v sobě více vitamínu C, než kolik bylo naměřeno v pomeranči. Zajímavostí je, že papriky se vlastně původně pěstovaly jako okrasná rostlina nebo jako koření. Možnost její konzumace lidé objevili mnohem později. V současnosti existují různé druhy barev a tvarů paprik, což ovšem nemá občas co do činění s odrůdou, ale též se stupněm zralosti. Ze všech barevných odrůd je rozhodně nejhodnotnější sytě červená, kde je obsaženo zmíněné spektrum vitamínů.
3) Cuketa - 80 kJ na 100 gramů. Ani cuketa se v seznamu zdravé zeleniny neztratí, protože v sobě obsahuje vitamín A, C a E. Cuketa vznikla šlechtěním v Itálii. Jedná se o poměrně oblíbenou plodinu, na což má pravděpodobně vliv i to, že rostlina netrpí mnoha škůdci ani chorobami. Ve většině případů se cuketa podává tepelně upravená. Existuje samozřejmě celá řada receptů, kterak upravit tento druh zeleniny.
4) Špenát - 140 kJ na 100 gramů. Ve špenátu je obsaženo poměrně velké množství železa, díky čemuž se řadí mezi důležité listové zeleniny. Poměr železa obsažený ve špenátu však není tak velký, jak se dříve myslelo. Také se jedná o jednoletou rostlinu, která byla kultivována v jihozápadní Asii. Z Asie se dostal špenát do Afriky, odkud byl přivezen do Španělska a posléze se dostal do celé Evropy. Kromě železa jsou ve špenátu obsažené i další cenné živiny. Je nutné jmenovat i přítomnost fytohormonů, které působí na vývoj lidských svalů.
5) Mrkev - 190 kJ na 100 gramů. Mrkev se proslavila jako výborný prostředek pro získávání velkého množství vitamínu A. O mrkvi se traduje, že díky ní se zlepšuje lidský zrak, což má souvislost se zmíněným vitamínem A. Mrkev se pěstuje jako kořenová zelenina a jejím velice blízkým příbuzným je pastinák. Rostlina původně pochází z Asie, kde se i v dnešní době můžeme setkat s nezkultivovanými zástupci. Kromě zmíněného vitamínu je v mrkvi obsažen i dostatečný počet vlákniny a antioxidantů.
Z výše zmíněného si můžete vzít poučení a vyzkoušet některý ze zdravých druhů ovoce či zeleniny.
