Sedací pytel, obrovský tlumok naplněný tisíci drobných kuliček, v českém prostředí zdomácněl teprve během několika posledních let. Ačkoliv jeho hravý náboj a mnohdy velice vtipné barevné provedení snadno může budit dojem, že jde o poslední výstřelek designerů znechucených klasickými sedacími soupravami, skutečnost je o něco složitější. První sedací pytel, se kterým se v zahraničí můžete setkat jako s „bean bagem“, je dnes totiž téměř v kristových letech. A zdá se, že je oslaví skutečně ve velkém stylu – na prestižním milánském veletrhu nábytku totiž po letech slavil velký úspěch, a co víc, jeho principem se zde inspirovali i mnozí donedávna velice konzervativní výrobci sedacích souprav. Znamená to, že přichází věk sedacího pytle?
První sedací pytle se objevili v Itálii sklonku 60. let pod jednoduchým názvem Sacco - „vak“, nebo „pytel“. Velkému zájmu se těšili především v západní Evropě sedmdesátých let, kdy se staly prestižní součástí obývacích pokojů a pracoven především městské střední třídy. Sedací pytle tak od samého začátku představovaly byt´hravý, tak především účelný kus nábytku. Nejde o žádnou samolibou designérskou lahůdku, ani způsob posezení určený výhradně do dětských pokojů, jak někdy naznačují někteří barbaři z řad bytových designérů.
Nejde přitom jenom o otázku estetického vkusu nebo mladistvě vedené domácnosti. Nespornou výhodou sedacích pytlů ve srovnání s ne-pytlovým nábytkem je i jeho zdravá povaha posezení. Zatímco klasický - „tvrdý“ - nábytek dnes obvykle nutí vaši páteř, aby se přizpůsobila jeho tvaru a struktuře, v případě sedacího nábytku je tomu přesně naopak. Na rozdíl od této postupné deformace vašich zad sedací pytel přirozeně přilne k páteři, kopíruje celkový anatomický tvar postavy, a delší sezení se tak neklidného utrpení stane snad až masážní technikou.
Další přednost sedacích pytlů spočívá v jejich variabilitě – v současnosti tak jsou na trhu sedací pytle, jejichž střih umožňuje rozličné pozice a polohy sezení. V případě únavy se tak na sedacím pytli jednoduše schoulíte do klubíčka, můžete na něm ležet, sedět naprosto vzpřímeně a podobně.
Vzhledem k tomu, že současná nabídka sedacích pytlů na českém internetu je poměrně široká, můžete dnes bohužel narazit i na některé nepříliš kvalitní kolekce. Je proto dobré vědět, v čem se nabízené sedací pytle mohou lišit, a na co by si případný zákazník měl dát pozor.
V první řadě je samozřejmě nutné dbát na kvalitní řemeslné zpracování – skutečně kvalitní sedací pytel se tak může pochlubit pevnými švy, ale zároveň je velice příjemný na dotek. Dobré je pochopitelně také volit spíše modely, u nichž existuje možnost výměny výplně (samotné kuličky lze bez problémů dokoupit u jednotlivých dodavatelů sedacích pytlů).
Druhou důležitou otázkou je potom způsob vhodného ošetřování povrchu pytle. Můžete tak na trhu narazit na druhy, které lze pouze pouze otírat hadříkem namočeným v saponátu, stejně tak se ale lze setkat se sedacími pytli, jež bez obav můžete vyprat v pračce – v takovém případě se jeho náplň přesype do igelitového pytle, a pere se samotná svrchní část.
Sedací pytle se nezrodily jako zdravotní pomůcka, ale od začátku byly spojeny s citem pro design, střih, a barvu. Proto bychom se rádi ještě na závěr zmínili o aktuálních trendech. Milánský veletrh opět ukázal, že v oblasti sedacích pytlů se bude rok 2009 odehrávat ve znamení pestrých květinových vzorů a nejrůznějším odkazům k pop artu. Stejně tak ale zůstává při síle i jednoduchý velký vzor, a výrazné pastelové barvy.
Důležité je zkrátka to, aby sedací pytel nepůsobil ponuře, ale naopak přímo sváděl k posezení. S tímto programem se sedací pytle Sacco zrodily, a stále zůstává platný – stačí se jen podívat například na aktuální kolekci britské značky Fatboy, jejich zřejmě nejznámějšího světového výrobce. Jasně to naznačuje například vlajková lod´ celé série, velkorysý Fatboy Metahlowski.