Údolí Smrti - vítejte na místě s nejvyššími teplotami na světě

Jestli patříte mezi lidi, kteří umírají vedrem při 30°C, připadali byste si v americkém Údolí Smrti jako v pekle. V létě tu totiž běžně naměříte průměrně 47°C ve stínu, a neochladíte se ani v noci, kdy teploty klesnou maximálně na 30°C. Punc nejteplejšího bodu na světě získalo toto místo v roce 1913, kdy zde bylo naměřeno rekordních 56,7°C. Údolí Smrti je zároveň i nejsušším místem na zeměkouli. Za rok svlaží zdejší zem jen něco kolem 60 mm srážek, z let 1929 a 1953 máme zprávy o tom, že nezapršelo vůbec. No jednoduše není to zrovna místo, kde byste chtěli žít. I tak si sem najde každoročně cestu až milion turistů. Proč by také ne, když bylo místo prohlášené za národní park a nachází se jen kousek od proslulého Las Vegas.

Co je na něm tak lákavého?

Nejvíce navštěvovaným místem v Údolí Smrti je jezírko Badwater. Díky obsahu síranů a chloridů nehezky zapáchá. Proč sem i přesto chodí tolik lidí? Je to tím, že se zde ocitnou na nejníže položeném bodě na západní polokouli. Cedule na břehu vám oznámí, že se nacházíte 282 stop, neboli 855 metrů pod mořskou hladinou. A to už je hodně zvláštní pocit.

Zdejším lákadlem je i jakýsi moderní hrádek Scotty’s Castle. Tato stavba, která jako by se tu vzala z jiného světa, byla postavená ve dvacátých letech dvacátého století pro movitého pojišťovacího makléře Alberta Johnsona. Samotná stavba nese jméno po staviteli Walteru Scottovi, který prohlašoval, že je dům jeho a že jeho stavbu hradí díky tajnému zlatému dolu. Od roku 1948 je hrádek přístupný. Zajímavé je, že se od tohoto roku nachází stále ve stejném stavu. Uvidět tak můžete všelijaké rozmary, jaké si majitel vymýšlel. Ať už je to mechanický klavír na dálkové ovládání nebo vnitřní vodopády.

Chcete-li mít celé Údolí Smrti jako na dlani, vyšplhejte na Zabriskie Point, odkud se vám naskytne úžasný výhled na písečné duny. Nadšení budete i pohledem na kráter Ubehebe, který nechala lidem jako připomínku své síly sopečná erupce. Zajímavý je i Mramorový kaňon pokrytý starodávnými znaky, které dosud nebyly rozluštěny.

Perlička pro milovníky záhad

Pokud patříte mezi milovníky tajemna a záhad, zaujme vás dno vyschlého jezera Racetrack Playa. Právě zde se už léta snaží záhadologové vyřešit tajemství tak zvaných sailing stones (do češtiny překládáno jako „plachtící kameny“). Až třísetkilové kameny se pohybují bez jakékoliv pomoci, přičemž jako důkaz za sebou nechávají až stovky metrů dlouhé rýhy. Tyto rýhy mají zcela nelogickou dráhu. Nevedou jen rovně, ale různě zatáčejí, nebo se obracejí zpět. Teorií o jevu, který se zde děje, už byla spousta. Žádná ale záhadu plachtících kamenů dodnes spolehlivě nevysvětlila. Skeptici, kteří si nepřipouštějí existenci záhadných energií, magie, nebo dokonce mimozemských sil, vytrvale opakují to samé. Prý se při vzácném dešti vytvoří na zemi bahno, po kterém se následně po zafoukání větru kameny posouvají dopředu. 

Se svým vlastním logickým vysvětlením přišel i vědec českého původu Günter Kletetschka. Silou, která posouvá kameny, je podle něj voda. Ta stéká z okolních hor pod kameny, v noci zmrzne, a tak dál, až se pod kamenem vytvoří jakási ledová kra, která má sílu s kamenem pohnout. Dráhy pak vznikají rozpouštěním ledu, kdy se povrch kamene přibližuje blíž a blíž k bahnité zemi, o kterou drhne.