Když se vydáte na cestu mezi několika časovými pásmy, nevyhnete se pásmové nemoci, známé také pod výrazem jet lag nebo desynchoróza. Příznaky této nepříjemné záležitosti jsou nespavost, následná únava, bolesti hlavy a podrážděnost. Zkrátka vnitřní hodiny člověka jsou narušené, protože na takové rychlé přesuny není lidské tělo stavěné a nespokojený organismus vám to dává pořádně najevo. Lidé, kteří musí ať už z pracovních nebo ze soukromých důvodů často cestovat mezi časovými pásmy by ocenili, kdyby se jim tyto potíže vyhnuly. Hlavně pro ně mají vědci dobrou zprávu. Ti totiž tvrdí, že se blíží pochopení mechanismu spánkových poruch.
Biorytmus – naše vnitřní hodiny
Za určení, kdy se nám chce spát a kdy se probouzíme, mohou naše biologické hodiny, které se nedají jen tak snadno přeprogramovat. V jejich neochotě ke změně jim pomáhají jakési molekulární brzdy. I když na člověka působí světlo, které by mělo zabránit tvorbě spánkového hormonu, přesto má osoba tendence chodit spát a vstávat stejně, jak byla zvyklá. Po pokusu na laboratorních myších vědci zjistili, že po rozpojení těchto molekulárních brzd by nemělo k pásmové nemoci vůbec docházet. Biorytmus téměř všech savců funguje na stejném principu, proto by i biologické hodiny myší a lidí měly pracovat podobně. Existenci takové brzdy vědci doposud předpokládali jen teoreticky, nyní ji dokázali identifikovat.
Co může za pásovou nemoc
Za kolísání aktivity mozku může tak zvané suprachiasmatické jádro, které ovlivňuje části DNA. Z toho důvodu se vědci při svých pokusech zaměřili právě na tuto oblast. Nechali na laboratorní myši působit světlo a pozorovali reakci jejich organismu. Světlo sice nejprve zvýšilo bdělost spousty genů ve šroubovici DNA, hned nato však došlo k útlumu, který měl na svědomí protein označovaný jako SIK1. Když by se vědcům podařilo tento protein utlumit a zabránit mu tak ve vlivu na organismus, lidé by měli šanci zbavit se pásmové nemoci jednou pro vždy.
Tento závratný objev by mohl pomoct při léčbě všemožných spánkových poruch. Kromě potíží způsobených časovým posunem, by mohly být syntetizovány léky pro léčbu potíží vzniklých špatným denním režimem (typicky způsobeno zaměstnáním v třísměnném provozu), nebo i schizofrenie. Pásmová nemoc doposud byla prozkoumána pouze okrajově. Nyní mohou jít vědci více do hloubky a zjistit, jak pozitivně ovlivnit biorytmus. Sice už jsou k dostání léky, které umožňují cyklus biorytmu prodloužit nebo zkrátit, ale pro kompletní výsledek bylo třeba přizpůsobit tento rytmus i takovému extrému, jako je cestování mezi několika časovými pásmy. Díky urputnému vědeckému výzkumu se to nejspíš konečně podařilo.
Blíže o pásmové nemoci
Za normálních okolností lidský organismus reaguje na střídání světla a tmy. Za světla nutí člověka k aktivitě, za tmy ho vede k odpočinku. Když cestujeme například letadlem přes kus světa, pohybujeme se rychleji, než Země, a biorytmus je nabourán.
Ne na každý přechod reagují biologické hodiny stejně. V podstatě platí, že při cestování na západ, kdy je stále méně hodin, a člověk má tak delší den. Při přesunu z jednoho pásma do druhého musí organismus dostat čas, aby si zvyknul. Většinou je ke srovnání rytmu zapotřebí alespoň tolik dnů, kolik časových pásem jste překročili. Pokud se na daném místě nezdržíte déle, než pár dní, nemá ani cenu si svůj rytmus rozhodit a pokoušet se o přizpůsobení. Tak jako tak, pásmová nemoc se vám nevyhne. Kromě již zmíněné únavy se dostavuje i dehydratace, nevolnost spojená s nechutenstvím, nebo výkyvy nálad.
Jak se bránit před pásmovou nemocí
Jestli jste si mysleli, že se s pásmovou nemocí nedá nic dělat, a musí se s ní nutně smířit, odborníci nesouhlasí. Stačí prý dodržovat několik jednoduchých doporučení, a organismus se se změnou časového pásma popere mnohem lépe:
1) Zvykejte si předem
Před odletem se dostatečně prospěte. Zjistěte si, o kolik hodin méně či více je v cíli vaší cesty a několik dní předem choďte spát a vstávejte podle tamějšího času. Tělo si tak začne částečně zvykat. Pokud vyrážíte na západ, choďte spát později, v případě cesty na východ zase dříve.
2) Přeřiďte si hodinky
Hned, jak usednete do letadla, si nastavte na vašich hodinkách i na mobilu čas v cílové destinaci. Tak se váš mozek podvědomě připraví na změnu.
3) Hodně pijte
Dehydratace dokáže pásmovou nemoc zhoršit o několik desítek procent. Proto dostatečně pijte, abyste tomu zabránili. Toalety v letadle můžete přeci využívat téměř neomezeně.
4) Nepijte alkohol
K dehydrataci organismu „pomáhá“ i alkohol, proto jeho konzumaci alespoň omezte na nezbytné minimum.
5) Užívejte Melatonin
Lidé, kteří mají s pásmovou nemocí zkušenosti, doporučují užívání Melatoninu.
6) Zdravý životní styl – základ všeho
Snažte se o zdravou výživu. Váš organismus to ocení a vy se budete cítit mnohem lépe. A to neplatí jen o pásmové nemoci.