Jak odhalit lež

To, že lež má krátké nohy, se neříká jen tak. Je to totiž skutečně pravda. Lež si vždycky najde cestu, jak se dostat na povrch. Lidé, kterým jste z jakéhokoliv důvodu lhali, třeba náhodou najdou důkaz o vaší lži, nebo se můžete v afektu prozradit, případně vás někdo třetí prozradí. Jakmile se tak stane, dokáže lež udělat opravdu hodně škody. V naprosté většině případu totiž vaše důvody ke lži protistrana nepřijme, ale bude si připadat podvedená a zraněná.

Smutným faktem je skutečnost, že lež se v dnešní době stala každodenní součástí většiny populace. Lidé mají pocit, že musejí lhát, nebo si alespoň přikrášlovat pravdu, aby stoupli v očích okolí. Existuje ale i tak zvaná milosrdná lež, která je v určitých chvílích vhodná. Je to například, když řeknete umírajícímu, že to bude v pořádku. On tak zemře v klidu s vědomím, že se uzdraví a ve svých posledních chvílích se netýrá.

To, že vám někdo lže, se dá odhalit celkem jednoduše. Lidé, kteří se tímto zabývají, sledují jak řeč těla, tak i třeba skladbu vět nebo tón hlasu. Tyto metody používají hlavně kriminalisté, hodí se ale i podnikatelům, kteří pod sebou mají zaměstnance. I když nejste ani policista, ani nadřízený, schopnost odhalit lež se vám bude hodit i v běžném životě. Je dokázáno, že asi padesát procent párů si navzájem lže! Je to hrozně vysoké číslo, proto jestli nechcete patřit mezi ty, kteří nedokážou odhalit partnerovu lež, zkuste se s námi podívat na několik způsobů, jak se jí dopátrat.

Jak odhalit lháře

1. Řeč těla

Z řeči těla se toho dá poznat víc, než byste řekli. Člověk mluvící lež většinou mluví strnule a nepoužívá u toho gestikulaci. Lháři se vám také povětšinou nebudou vůbec dívat do očí. Ke lhaní patří i třeba škrábání za uchem nebo na nose, dále také různé dotýkání na krku a kolem úst. Lhář se většinou nedotkne otevřenou dlaní oblasti srdce.

2. Emoce

Emoce bývají natolik silné, že jejich projevy nedokážou lidé úplně ovládat. Pokud je člověk vůbec neprojeví, nebo je projeví se zpožděním třeba v podobě přehnaného smíchu, je pravděpodobné, že vám lže. Jakmile třeba pánové koupí své manželce dárek, ona nejprve řekne, že se jí líbí, a usměje se až po této větě, můžete si být stoprocentně jistí, že jste se netrefili do vkusu, a že obdarovaná nechce urazit. Spokojenost se totiž pozná tak, že nejprve se projeví emoce v podobě úsměvu, a až pak nastane slovní reakce. Navíc se směje celý obličej. Při předstíraném úsměvu se smějí pouze rty. To samé platí pro smutek, překvapení nebo strach. Nefalšované emoce pokaždé ovládnou celou tvář.

3. Reakce

Člověk si je hodně dobře vědom toho, že lhal, proto se snaží stavět se do obranné pozice. Poznáte to tak, že se vám nikdy nepodívá zpříma do očí, otáčí se od vás při předstírání jiných činností a mezi vás a sebe umísťuje hradbu složenou třeba z knížek, nebo i obyčejného hrnku s kávou. Nevinný člověk nemá důvod se bránit, proto přechází v případě obvinění do útoku a dívá se vám u toho přímo do očí.

4. Zaměřte se na slova

Ve zkratce by se dalo říct, že lháři mluví mnohem víc, než je v dané situaci potřeba. Když se například zeptáte nevinného člověka, zda vám snědl čokoládu, většinou řekne jen „ne“, nebo zavrtí hlavou. Lháři s největší pravděpodobností použijí vaše slova. Na otázku: „Snědls moji čokoládu?“ Odpoví: „Ne, nesnědl jsem tvoji čokoládu. Neustále něco povídají, snaží se přesvědčit vás o své nevinně a ticho jim je tak nepříjemné, že začnou zabředat do zbytečných detailů. Už to by mělo spustit ve vaší hlavě alarm, že něco asi není v pořádku. Člověka skrývajícího lež bude ze všeho nejvíc rozčilovat vaše mlčení. Nebudete-li reagovat, možná se dočkáte i toho, že se sám přizná – ať už chtěně či nechtěně. Věty, které bude lhář vypouštět z pusy, budou mít prapodivný slovosled, vyskytne se v nich i nějaké to přeřeknutí. I když si to takoví lidé neuvědomují, vynechávají osobní zájmena (já, ty, mně, tobě,…). Lidé mluvící nepravdu ze všeho nejvíce uvítají obrat k jinému tématu. V takovém okamžiku se jim viditelně uleví a budou spěchat od původního tématu co nejdál. Člověk mluvící pravdu se bude naopak chtít k nepříjemnému tématu vrátit, abyste si mezi sebou všechno ujasnili.

Výjimky

I když je to silně nemorální, našli byste spoustu lidí, kteří jsou schopní lhát vám přímo do očí a ani u toho nemrknout. Pro takové lidi je lhaní způsobem, jak se vypořádávají s obtížnými situacemi, nebo tak vylepšují svoje renomé. Přesvědčili svoje svědomí, že lhaní je úplně normální věc.

Na druhou stranu existují i lidé, kteří na první pohled jeví všechny známky lhaní, ale přitom mluví pravdu. Třeba jsou od přírody nervózní, mají nějaký druh sociální fobie a neradi se dívají do očí. Dřív, než je začnete odsuzovat za lhaní, uvědomte si, jak daný člověk jedná za normálních okolností, kdy je jasné, že mluví na sto procent pravdu. Jakmile se vám začne zdát, že se chová jinak, než normálně a vy tak nabudete podezření, že vám neříká úplnou pravdu, pozorujte ještě chvilku jeho jednání a pohyby. Když vám bude jasné, že určitě není něco v pořádku, nebojte se vybalit na danou osobu svoje podezření. Dočkáte se buď toho, že se začne vehementně bránit, nebo se přizná.

Rada na závěr zní: Nesnažte se za každou cenu zjistit pravdu. Člověk mluvící běžně pravdu má pro svoji lež většinou dobrý důvod. Zbytečným pátráním se tak dozvíte o něčem, co jste nechtěli vědět – o nevěře, exekuci, ztrátě zaměstnání,… Ale s tím musíte při odhalování lží počítat. Hodně štěstí při usvědčování lhářů, a ať vás tato situace nepotkává moc často.