Fobie vás nemusí stát (sociální) život - zkuste se jich zbavit!

Kdo je nucen žít s nějakou fobií, jistě moc dobře ví, jak to ničí jeho soukromý i sociální život. Okolí mohou připadat záchvaty děsu komické až vtipné, jindy se zase člověk trpící na fobii vůbec nemůže nějaké společenské události zúčastnit. Ten, kdo nesnese kočky, jen těžko půjde na návštěvu k sousedům, kteří jsou jejich milovníky. Problémy však mohou vyvstat i při hledání zaměstnání. Člověk, který nesnese například knoflíky, těžko bude hledat práci v oděvnictví, second handech nebo galanteriích, ale i na pracovních pozicích, které mají předepsaný pracovní oděv obsahující knoflíky. Pokud vám zrovna tato fobie přijde jako nesmyslná, možná byste se divili – zdaleka nepatří k těm nejzvláštnějším.

Fobie se vyznačují panickým záchvatem strachu – a je jedno, zda z předmětů, ze zvířat či z nejrůznějších situací. Osoba si svůj nelogický strach sice zcela uvědomuje, ale v daný kritický moment není schopna rozumně uvažovat. Charakteristikou fobických stavů je totiž fakt, že strach nad postiženou osobou získává převahu a nedovoluje mu jednat racionálně. Nezúčastněným nebo neinformovaným pozorovatelům může celý záchvat připadat směšný. Zdravý člověk může mít jen stěží pochopení pro to, jaký děs a hrůzu osoba před ním v daný okamžik prožívá...

Jelikož je poznaných fobií veliké množství, lze je i třídit podle stěžejních charakteristik. Fobie se totiž dělí na tři kategorie. Za prvé se lze setkat s takzvanými „běžnými fobiemi“. Tím se myslí strach z pavouků, ze tmy, z koček, z hadů, z létání… Za druhé se hovoří o „sociálních fobiích“, kdy se jedná zejména o případy, kdy osoba není schopna předstoupit před dav diváků. V těžších formách má pak daný problémy i se zcela běžnými úkony jako je nakupování v obchodě nebo návštěva u lékaře. Třetím typem jsou takzvané „agorafobie“, totiž fobie z otevřených prostor jako jsou náměstí, haly, plesové parkety a podobně.

Pokud nějakou z fobií trpíte a jste si vědomi příkoří, která díky nim patří neodmyslitelně k vašemu životu, zkuste následovat několik rad.

První je, jako například u léčby závislostí, pevné odhodlání. V tomto případě musí být ještě pevnější, protože za panický strach nemůžete svým vlastním a dříve svobodným rozhodnutím, ale máte jej v sobě zakódovaný zpravidla už od narození či od doby nějaké traumatické události. Rozvěste všude po prostorech, ve kterých se běžně nacházíte, cedulky s pozitivními afirmacemi „už se nebojím“ / „pavouci mi nevadí“ / „už nemám záchvaty“ a podobně. Důležité je, aby byly tyto vzkazy dostatečně motivující už samy od sebe.

Je dobré si také uvědomit do posledních detailů svoje pocity a nejlépe - vypsat je všechny na velký arch papíru, který budete moci mít vždy po ruce. Zodpovězte si písemně následující otázky: Kdy přesně se bojíte a proč? V jakých etapách strach přichází? Je podle vás hlavním spouštěčem strachu věc, které se bojíte, nebo je to váš mozek? Kdy a při jakých okolnostech přichází chvíle klidu? Co myslíte, že by vám mohlo nejvíce ulehčit? Pokud vás napadnou další otázky, jejichž rozuzlení by dle vašeho názoru mohlo alespoň nějak pomoci, neváhejte s nimi.

Sestavte si také pořadí toho, co přesně vás děsí, a to od nejmenšího po největší. Nejméně děsivým pro vás může být například pouhý obrázek předmětu / zvířete / prostředí. Více děsivým pak něco, co s kritickým předmětem úzce souvisí. Neopomeňte zmapovat, jak jste na tom, když danou věc sledujete na fotografii nebo v televizi, když vám o ní někdo vypráví, čtete o ní v knize... Poté, co máte žebříček sestavený, zkuste si na dané situace jednu po druhé zvykat (samozřejmě začínejte u toho nejnižšího stupně a stoupejte po jednotlivých krocích výš a výš). Dávejte si například do své blízkosti obrázky vykreslující podobu vašeho strachu, předměty zdánlivě připomínající ty, co fobickou reakci vyvolávají doopravdy, dětské hračky tvaru fobie atd. Způsobů je mnoho a určitě vás čeká dlouhá cesta plná zkoušení a odstrašujících zkušeností, než si namícháte léčebnou kúru přímo na tělo.

V každém případě se vyplatí svěřit se do rukou i odborníkům. Boj proti fobii je totiž běh na velmi dlouhou trať, ale i zde platí, že prvním krokem je přestat se se svým problémem skrývat a navštívit odbornou pomoc – spolu s ní totiž půjde léčba lépe! Specialista bude mít přehled o tom, jaké pokroky děláte a upozorní vás na všechny progresy i nedostatky. Pochopí, jak se zrovna cítíte a pochopí, co je pro vás v daný moment tím nejdůležitějším dalším krokem.

Fobie možná znepříjemňují váš život nebo ho odstavily na jinou kolej, než na jaké byste rádi fungovali, ale pamatujte – fobie je záležitost psychická, a tak na rozdíl od fyzických onemocnění je ve vaší moci se jí zbavit. Stačí jen změnit svoje myšlení...