Ohnivá země flamenga a koridy leží v jihozápadní Evropě na Pyrenejském ostrově. Jeho sousedé jsou Gibraltar na jihu, Andorra s Francií na severovýchodě, nejdelší hranici pak sdílí země s Portugalskem. Kromě pevninské části má Španělsko svá území i na ostrovech. Konkrétně k němu patří Baleáry ležící jižně od pevniny ve Středozemním moři, a populární Kanárské ostrovy omývané vodami Atlantského oceánu. Kuriozitou je městečko Llívia, což je maličké španělské území kompletně obklopené Francií.
Státním zřízením Španělska je konstituční monarchie. V čele tedy stojí král, ale výkonná moc patří vládě a premiérovi.
Území Španělska je rozdělené na sedmnáct autonomních oblastí. Jsou jimi – Andalusie, Aragon, Asturie, Baleárské ostrovy, Castilla La Mancha, Castilla y León, Extremadura, Galicie, Kanárské ostrovy, Kantabrie, Katalánie, La Rioja, Madrid, Murcie, Navarra, Valencie a Vasco País. V roce 1986 vstoupila země do Evropské Unie. Kromě ní se země angažuje i v NATO a jiných světových organizacích.
Španělsko v historických souvislostech
První zmínky o Španělsku máme už ze starověku, nejzazší pocházejí už ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. Zdejší zemi, která se nazývala Hispania, obývali postupně Iberové, Keltové, Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané a Vizigóti. Ti byli v 8. století vyhnáni Araby. Pyrenejský poloostrov byl arabský až do 14. století, kdy zemi opět ovládli silně katoličtí Evropané. Od 16. století je Španělsko evropskou velmocí, kterou zůstává dodnes. A to i přesto, že musela čelit takovým katastrofám, jako byly napoleonské války, hospodářská krize nebo občanská válka v letech 1936 – 1939, o které tolik psal Ernest Hemingway. Dnes je v zemi klid, a v čele stojí bourbonský král Juan Carlos I. Mimochodem současný název España (=Španělsko) pochází z baskičtiny a znamená „výběžek“.
Obyvatelé
Španělé jsou silně věřícím národem. I když země je nábožensky tolerantní, až 80% obyvatel se hlásí k římskokatolické víře. Španělé tvoří asi tři čtvrtiny obyvatel, kromě nich žijí v zemi i Portugalci, Galicijci, Katalánci, Baskové, Židé, Francouzi a Romové.
Španělská příroda
Španělé svoje území rozdělují na suchou a vlhkou část. Suchá část se nachází ve vnitrozemí a v jižní části, a panuje zde typické kontinentální podnebí s horkými léty a mrazivými zimami. Vlhká část se rozkládá na severozápadě mezi Galicií a Katalánskem, přičemž zdejší podnebí je oceánské s chladnějšími léty a deštivými zimami.
Po celé zemi roste spousta zeleně. Typické jsou zakrslé palmy, olivovníky, túje nebo rohovníky. Ve volné přírodě můžete narazit na lišky, šakaly, kamzíky nebo dokonce i na vlky. Na Gibraltarském poloostrově můžete potkat i vzácného magota bezocasého, což je zvláštní druh opice. Řeky i moře jsou bohaté na ryby, na své si tak přijdou i vášniví rybáři.
Španělsko jako turistický cíl
Do Španělska míří každoročně miliony turistů z celého světa, zamíří sem i nejeden Čech. Důvodem jsou nádherné pláže s bělostným pískem a azurovým mořem. Pobřeží je plné romantických zátok obklopených útesy. Bujná vegetace se rozkládá všude, kam jen oko dohlédne. Místní žijí poklidným způsobem života plného relaxace, i od turistů se proto očekává, že nechají svůj hektický styl života doma. Zdejší města nikdy nespí, lze tak vyrazit na některou z diskoték, jen tak do baru, nebo si můžete vychutnávat tóny živé hudby.
Milovníci památek nebudou vědět, kam vyrazit dřív, stejně jako lidé vyhledávající pěší turistiku nebo cyklistiku. Ti mohou vyrazit na prohlídku spousty jeskyní, vodopádů, nebo hor. Nejproslulejším pohořím jsou Pyreneje, podle kterých získal poloostrov svůj název. Sportovci si mohou užít potápění, windsurfing, nebo třeba jízdu na koni.