Když vás trápí celulitida

Celulitida se dá dnes bez velikého zveličování označit za jednoho z největších strašáků těch žen, které se alespoň trochu starají o svůj vzhled a zajímají je nejnovější trendy v oblasti kosmetiky a zdravého způsobu života. Jejich obavy jsou opodstatněné. Z dostupných informací trpí v současné době nejrůznější formou celulitidy asi osmdesát procent žen.

Vše komplikuje skutečnost, že se nejedná o prvek, který se týká jedině lidí, co mají potíže se svojí hmotností či pitím alkoholu a kouřením. K doloženým faktorům, které vedou ke vzniku celulitidy, se řadí i problémy, které se jen silnou vůlí nedají příliš ovlivnit. Sem spadá dlouhodobý stres nebo užívání hormonální antikoncepce. Často jsou známky celulitidy způsobeny samotným stylem života. Celulitida se objevuje u dívek v pubertálním věku, ale také u žen v přechodu či po porodu.

Třebaže projevy celulitidy spadají mezi ty všeobecně známé, mělo by se jim věnovat několik řádků. V podstatě se jedná o znatelnou proměnu ve struktuře zevnějšku kůže. Ještě před nějakou dobou byla tato oblast celistvě vypnutá, teď však se na pokožce objevují místa plná takových jakoby vrásek, které doprovází hodně drobných prasklinek a hrbolků. Takto postižená kůže připomíná svým vzhledem slupku pomeranče, podle kterého se jí tak i velice často říká, tedy pomerančová kůže. Pouze doplňme, že čeština má pro tyto potíže i daleko sprostější pojmenování, jako třeba – omlouváme se „stará matrace“ nebo „prasečí kůže“.

Nepochybně vás bude zajímat, že co se týče celulitiky, muže obtěžuje jen minimálně, a to i  v případě její lehčí formy. Jak nespravedlivé, že dámy? 

Důvodem je rozdílná stavba mužského a ženského těla a především hormonální výkyvy. Celulitida sama o sobě začíná díky nadměrnému nahromadění tukových buněk. K tomu vydatně přispívá i stárnutí podkožního vaziva, čemu se nikdo z nás nevyhne. Zvýšená tvorba těchto tukových tkání se nerozlučně pojí s funkcí ženského pohlavního hormonu estrogenu. Ten se navíc slučuje s postupným měkčením vaziva a jeho celkovou vláčností, díky níž nově vzniklé tukové buňky nemají na co narazit.

Dále všechno zhoršuje také fakt, že celková stavba podkožního vaziva se u mužů a žen ovládá  rozdílnými zákonitostmi. Co se týče toho mužského, je vazivo propojeno do husté sítě, kdy potenciální větší objem tukových buněk příspívá jedině k jejímu celkovému roztáhnutí. Zároveň nedochází ke zdrsnění pokožky. U žen se oproti tomu setkáváme s vazivem, jenž chomáče tukových tkání přirozeně nese k  povrchu kůže, na níž se poté objeví v patrnější formě, v již zmiňované tzv. pomerančové kůži. Jde o soustavy navzájem se střídajících malinkatých důlků a boulí.

Jinak řečeno, celulitida může postihnout a i postihuje ty ženy, které jsou opravdu krásně štíhlé, stejně jako ty, kteří zásadně dodržují pravidla zdravého životního stylu. Existují samozřejmě rizika zrodu celulitidy, se kterými se nedá takřka nic udělat.

Obecně se dá říci, že celulitida obyčejně probíhá ve čtyřech různých stádiích. Odborníci tu hovoří o čtyřech etapách celulitidy. První a zároveň nejlehčí forma popisuje stav, kdy člověk zpozoruje náznak celulitidy jedině v případě, že povrch kůže vyloženě zmáčkne. A to většinou tak, že jej dvěma prsty stlačí, ihned se v této oblasti vytvoří malá jizvička.

Druhé fázi se někdy říká, že jde o tzv. manekýnské stádium. Pomerančová kůže je zřetelně patrná, a to i vsedě nebo při napnutí  svalů obtížných partií, jako jsou hýždě, stehna, břicho, ale i zadní části paží. Také může být vidět, i když člověk vystaví své tělo ostrému světlu.

Třetí stádium se dostaví v situaci, kdy celulitidu vidíte pokaždé a za jakékoliv okolnosti. To je rozhodně případ i čtvrté, a tedy poslední fáze. Zde dochází k výraznému narušení struktury kůže. Tvoří se také různorodé otoky, na pohled velmi výrazné partie s větším objemem tukových buněk. V této situaci může celulitida velmi bolet.