Když vás trápí migréna a bolesti hlavy

Migréna je opakující se záchvatovitá bolest hlavy. Tu zapříčiňuje nadměrné rozšíření nebo zúžení cév v mozku. Migréna se však netýká pouze oblasti hlavy, ale postihuje celý lidský organismus. Její záchvat může postihnout lidi v kterémkoliv věku, dokonce i děti. Nejčastěji se však vyskytuje v rozmezí mezi 25. a 45. rokem. Častěji jí trpí ženy než muži. U dětí bývají záchvaty migrény kratší, ale s intenzivnějšími příznaky. Před obdobím puberty se oproti dospělosti migréna častěji vyskytuje u chlapců než u dívek. Skutečnou migrénou trpí zhruba 12% populace.

Primární a sekundární bolest hlavy

Bolest hlavy všeobecně se rozlišuje na primární a sekundární. Primární bolest hlavy je v podstatě civilizační choroba. Vyskytuje se nezávisle na ostatních onemocněních. Příčinou takové bolesti může být například stres, psychické vyčerpání, přepracovanost, únava nebo nedostatek spánku. Jednou z nejznámějších primárních bolestí hlavy je forma nazývaná právě migréna. Její název pochází z řeckého slova „hemicrania“, které lze přeložit jako „pouze polovina hlavy“.

Oproti tomu sekundární bolest hlavy se vyskytuje ruku v ruce s ostatními poruchami zdraví a vážnými onemocněními. Stanovení příčiny vzniku bolestí hlavy a případné migrény závisí na správném zhodnocení odborníka – neurologa. Ten bude vycházet především z anamnézy pacienta, neboť příznaky migrény se vyskytují u mnoha dalších onemocnění a ve zdravotnictví neexistuje v současné době žádné speciální vyšetření, které by migrénu potvrdilo nebo vyloučilo.

Prodromy

Blížícímu se záchvatu migrény často předchází tzv. prodromy. To jsou v podstatě příznaky migrény. Prodromy se však nemusí objevovat u každého, u některých jedinců se migréna objevuje zcela bez varovných příznaků. Mezi prodromy se nejčastěji řadí únava, ospalost, svalové napětí, podrážděnost, neklid, potřeba vyššího příjmu tekutin, nucení na zvracení, zvracení, zvýšená citlivost na světlo, zvuky nebo pachy apod.

Aura

Migréna se vyskytuje ve formě s aurou nebo bez aury. Aura jsou v podstatě různé projevy předcházející migréně. Nejčastěji jde o projevy zrakové jako např. rozmazané vidění, jiskření, záblesky, zkreslené vidění nebo výpadky části zorného pole. Aura může trvat několik sekund nebo až několik minut. Migrénou s aurou trpí přibližně 20% migreniků, kdežto migréna bez aury je mnohem častější.

Vlastní záchvat migrény

Po těchto krocích následuje bolest hlavy. Pro migrénu je typická především ostrá, pulzující bolest, vyskytující se většinou na polovině hlavy, která prostupuje mnohdy až za oči a s vykonávanou tělesnou námahou se prudce zhoršuje. Migrenózní záchvat může trvat několik hodin nebo až tři dny. Jeho doba je ryze individuální. Může být doprovázen zvracením nebo pocity na zvracení, závratí. Výskyt záchvatů je různý. Někdo trpí 2 x do týdne, někoho záchvat přepadne pouze několikrát za život. Po skončení záchvatu se pacient cítí velmi unavený a vyčerpaný. Ještě po dobu několika dní může pociťovat citlivost bolavé oblasti na dotyk či hluk.

Spouštěče migrény

Migrénu může spustit hned několik faktorů – stres, únava, přepracování, nadměrný hluk, nedostatek nebo naopak nadbytek spánku, změna denního rytmu (např. o víkendu), hormonální změny, emocionální napětí, prudké světlo, změny barometrického tlaku, snížená hladina krevního cukru, kouření, alkohol, defekty krční páteře, oční vady nebo také některé potraviny. Svou roli hrají zcela jistě také dědičné dispozice.

Léčba migrény

Úspěšná léčba migrény spočívá v zjištění a následném odstranění vyvolávajících faktorů. Na občasné záchvaty lze použít volně prodejné léky na potlačení bolesti hlavy, jakými jsou běžná analgetika. Pokud se však záchvaty vyskytují často, je třeba přistoupit k užívání léků, které mají za úkol vzniku záchvatů předcházet. Jde o tzv. profylaktickou léčbu. Cena takovýchto léků bývá obvykle poměrně vysoká. Profylaktická léčba musí být vždy řízena lékařem.