O homeopatii a její efektivnosti či neefektivnosti už bylo napsáno mnoho statí a vedeno mnoho odborných vědeckých i lékařských debat. Někomu silně leží v žaludku a nechápe ty, kteří se vystavují její léčbě s pokorou a vírou v dobrý výsledek. Lidé, kteří ji používají coby přirozenější a šetrnější cestu k nastolení zdraví, o její zázračné pomoci na druhou stranu vůbec nepochybují. Pojďme se proto ve zkratce zkusit podívat, v čem nám může být homeopatie prospěšná, a proč jí dát zrovna v našem případě šanci.
A co že to vlastně ta „homeopatie“ je? Jedná se o zhruba dvě století starou metodu alternativní léčby, kterou objevil německý lékař Samuel Hahnemann. Terapeuti při ní používají různorodé přírodní látky (a to ať už rostliny, minerály, nebo i látky na živočišné bázi), které jsou mnohonásobně zředěny vodou dle speciálního postupu.
Homeopatika, jak se takto vzniklá léčiva nazývají, fungují na principu jemnohmotné rezonance, která působí na náš duchovní organizační systém. Zmíněný systém Samuel Hahnemann nazval takzvanou „vitální silou“ či jednoslovným pojmem „dynamis“. Každé onemocnění, a to fyzického i psychického původu, je totiž zapříčiněno poruchou lidského vnitřního organizačního principu.
To samo o sobě by jako vysvětlení nestačilo. Velkým základním kamenem celé homeopatie jako léčby je filosofie „similia similibus curentur“aneb „podobné bude vyléčeno podobným“.Výkladem to znamená skutečnost, že pokud nějaká substance dovede zapříčinit onemocnění, musí mít ve své moci též návrat ke zdravému stavu.
Výhody homeopatie oproti klasické západní medicíně tkví také v tom, že homeopatie se zaměřuje na člověka jako na úplný celek – tedy jak na jeho fyzické, tak i psychické složky. Nikdy proto neléčí jenom symptom, který nemoc vyvolal. Vždy se v těle či duši pacienta hledá užší souvislost, čímž se terapeut i léčený snaží porozumět příčině nemoci. Ta totiž častokrát pramení právě v hlavě čili psychice pacienta, nikoli v těle, jeho fyzické stránce.
Homeopatika coby léčiva mohou bez obav užívat děti, dospělí i senioři. Podávat se mohou dokonce i zvířatům a známé jsou nesčetné případy, kdy se tito mazlíčci či domácí zvířata vyléčila bez zásahu veterináře! Ohrožení vašeho zdraví prostřednictvím užívání homeopatik zásadně nehrozí. Jediné, co může pacienta potkat, je dočasné zhoršení jeho stavu způsobené léčbou zacílenou přímo na problém, který se skrze fyzické tělo „vyvalí ven“. Je to však pouze známkou toho, že tělo se uzdravuje. S podobným účinkem se setkáte při jakékoli alternativní léčbě, jejímž účelem není utlumit bolest a „zamést problém pod koberec“, ale léčit přímý problém, přímý orgán a vše, co s ním souvisí.
Ačkoli vám minimálně ta běžně dostupná homeopatika v lékárně prodají i bez předpisu (u některých to však nejde!), vždy se dá jen doporučit návštěva homeopatika. Pokud jen chcete léčit rýmu, možná vám přijde návštěva zbytečná, pokud si ale chcete být sami sobě léčitelem a analytikem problémů, je to na pováženou. Za prvé nemáte jistotu, že vaše diagnóza je ta správná a za druhé ztrácíte zbytečně čas zkoušením, jestli léky zaberou. V případě, že jste si naordinovali špatné „sladké kuličky“, jak jim veřejnost občas přezdívá, již dávno jste mohli mít po problému. Návštěva specialisty také umožní odhalení hlubších a na první pohled neobjevitelných souvislostí. Může se proto stát, že ze sezení s homeopatem, kam jste přišli s rýmou, odejdete s „kuličkami“ na játra a slezinu – a podobně.
Závěrem lze dodat, že kdo homeopatii jednou vyzkoušel, zpravidla se k ní rád vrací opakovaně. Pokud jste ten typ člověka, který čemukoli „alternativnímu“ dává sbohem na sto honů před sebou, nikdo vás nutit nemůže. Sami musíte chtít dát šanci něčemu, co jste ještě nevyzkoušeli. Předávkování homeopatiky v žádném případě nehrozí, stejně tak to, že by vám užívání pilulek mohlo ublížit. Jediné, co se může stát, je, že na vás nezafungují. A také nemůžete čekat výsledky tak rychle, jako například u Neoanginu, Ibalginu a podobných léků, které léčí akutní problém „akutní rychlostí“. Sladké kuličky vám však do těla nepřidají žádný jed a nejsou zátěží pro trávicí mechanismus. Jejich účinnost je zpravidla dlouhodobější, zato hloubková – a nevylučuje se ani konečné zbavení se dosud chronických obtíží. Tak jako u všeho je ale konečná volba zase a jenom na vás...