23.09. 2013 • 
1494xDnes je celkem běžná věc nákup a používání rtěnky. Dovolím si tvrdit, že i ženy a dívky, které nepodlehly každodennímu líčení, mají doma alespoň jeden kousek, jak se říká „kdyby náhodou.“ S barvou na rty to ale nebylo vždy tak jednoduché, jak je tomu dnes. Pojďme se ponořit do tajů a kouzla historie vzniku této zázračné tyčinky.
První praprababička rtěnky byla objevena před 5000 lety ve městě Ur u známého Babylonu.
Ve starém Egyptě byly nejžádanějšími odstíny oranžová, ostře rudá a kupodivu i modročerná. Rtěnka se ladila s barvou obočí a byla velmi oblíbená i mezi muži. Egypťanky byly velmi vynalézavé a pokoušely se o výrobu vlastních líčidel, což vedlo k různým nemocem a otravám. Například Kleopatra si svoji rtěnku nechávala dělat z karmínových brouků, díky kterým byla barva na rty zářivě rudá.
Prastaré Řekyně si na barvě na rtech pochutnávaly, protože se vyráběla ze silného vína a barviva. Počestné ženy na rty barvu nenanášely. Sytou červení své rty zkrášlovaly převážně prostitutky.
Velkým zlomem byl středověk. Hitem byla bledá až našedlá pleť a utrápený vzhled. Rtěnka se používala pouze v „tónech smrti.“
V šestnáctém století zažívá líčidlo na rty svůj obrovský rozkvět. Na trůně se uvelebila Alžběta I., která věřila, že ji rtěnka a pudr ochrání před obávanou smrtí. Na obličej si proto nanášela i několikrát denně silné vrstvy těchto zkrášlovadel. Na smrtelné posteli prý měla na rtech několika milimetrový nános syté barvy.
Na přelomu 17. a 18. století si v rtěnkách lebedí hlavně muži. Francouzští a britští gentlemanové jsou na ní doslova závislí. Rtěnka se pro ně stává nepostradatelnou součástí života. Tehdejší diktát byl úzká a kulatá ústa.
Když v devatenáctém století nastoupila k moci královna Viktorie, prohlásila líčení za neslušné. Malovali se pouze herci. Kdo chtěl být in, musel se inspirovat středověkem a vrátit se ke světlé až průhledné, nezdravě vypadající pleti. Tohoto efektu se dalo skvěle dosáhnout popíjením octa a jedovatého arzenu. O tyčince na rty není na veřejnosti ani slechu, avšak lékárníci – amatéři měli plné ruce práce s nelegální výrobou rtěnek. Byly k dostání jen za opravdu velké peníze.
Levy. Maurice Levy. Na něj pějme ódy. Američan, který dal v roce 1915 rtěnce moderní podobu, tedy kovové pouzdro, ze kterého se dá tyčinka vysunout. Jeho výrobek byl velice oblíbený a hlavně cenově dostupný. Hazel Bishop další kouzelník s tyčinkami na rty. V roce 1930 uvedl na trh první neslíbatelnou rtěnku.
Dnes je rtěnka nedílnou součástí kosmetické výbavičky u 83 % žen. Je tvořena barvivem, voskem, oleji a změkčovadlem. Z prodejních regálů na nás pokukuje celá škála rtěnek. Lze je dělit z různých hledisek. Na matné a lesklé, perleťové, s kovovým vzhledem, třpytivé, tuhé a tekuté, hydratační, pro zvětšení objemu rtů, vícesložkové,…
Komu sluší jaké odstíny?
o Brunetky se světlejší pletí by měly volit světle růžové tóny, sytě červenou a korálovou.
o Blondýnky a plavovlásky vyniknout v sladce a teple růžové a tmavě broskvové.
o Pihovatým rošťandám se zrzavou hřívou nejlépe sedne malinová a světle broskvová barva.
o Ostře červená, ostře růžová a vínová. To je to pravé pro temperamentní černošky.
Ať už je módní diktát jakýkoliv, důležité je, aby jste se sama cítila dobře a aby vyniklo to vaše pravé já!
A ještě perlička na závěr. Víte, že průměrná žena při běžném olizování rtů zkonzumuje během svého života až přes dvě rtěnky?
