10.06. 2014 • 
1234xO zumbě se někdy hovoří jako o takovém druhu cvičení , během nějž většina účastníků lekce velice brzy zapomíná, že se vlastně právě věnuje relativně náročné tělesné aktivitě. Nakonec není až tak těžké odhadnout proč. Stačí vzpomenout to, že základem celého tohoto „systému“ je kombinace původně z aerobiku vzešlých prvků a figur spojených s energickým tancem latinskoamerické provenience. Je proto nad slunce jasné, že jedním z nejdůležitějších aspektů úspěšně vedených kurzů zumby je také výběr té správné hudební složky. A právě proto si k ní řekneme to nejdůležitější.
Podle mnoha cvičitelů zumby právě hudba představuje její naprostý základ. Jde zde o to, že jedním z hlavních úkolů každého jednotlivého cvičení zumby je prostřednictvím vhodného výběru hudby (a samozřejmě odpovídajícího zvládnutí předepsaných technik) navození takové situace, během níž každý přítomný hudbu jednoduše cítí celým tělem. Cvičení proto přestává být pečlivým opakováním už natrénovaných prvků, ale stává se naopak příležitostí pro energeticky náročné fyzické ztvárnění pocitů z hudby.
Obecně můžeme říci, že typická lekce zumby zaměřená spíše na začínající adepty tohoto umění trvá v průměru kolem hodiny, a doprovází ji hudba již na první poslech zřetelně postavená na latinských rytmech. Na tomto místě bychom zároveň měli dodat, že v poslední době zažívá rychlý rozmach v rámci zumby i využívání prvků hip – hopu a jemu příbuzných žánrů. Stejně tak se ovšem – a nejde o žádnou „extrémní výjimku“ můžete setkat s místy, kde ve svých kurzech zapojují rovněž rock ´n roll, ale i twist, tango, či dokonce country. Samozřejmě však každý cvičitel v tomto směru představuje individualitu, čemuž odpovídá i konkrétní výběr hudby. Přesto se však dá říci, že obvykle ze sedmdesáti procent se během cvičení zumby setkáváme striktně s latino hudbou, a zbytek pak bývá obstarán těmito pro tyto účely méně otřelými žánry. Pokud proto ve vašem okolí funguje více míst, kde se lze zumbě věnovat, určitě nic nezkazíte, pokud se vydáte na kratší obhlídku jednotlivých míst, a uděláte si tak přesnější obrázek o hudebních preferencích toho kterého trenéra(ky) či klubu.
Co se týče samotného vývoje jedné lekce po hudební stránce, zřejmě vůbec nejtypičtější scénář zahrnuje úvodní dvě či tři skladby, které slouží především pro zahřátí, a v ideálním případě by měly cvičící rychle vtáhnout do hry. Po nich zpravidla následuje sedm až deset skladeb, které představují vlastní jádro lekce, během něhož se nejvíce a nejintenzivněji pracuje s tělem. Celé cvičení pak završuje jedna nebo dvě závěrečné skladby výrazně zklidňujícího charakteru. Opět jde pochopitelně pouze o orientační počty, a každý cvičitel se svou hodinu snaží strukturovat trochu jinak.
Spolu s tím, jak se zumba jako taková šíří do stále více zemí i společenských vrstev se pochopitelně profesionalizuje rovněž právě otázka jejího hudebního doprovodu. Ačkoliv mnozí její cvičitelé jsou samozřejmě zároveň velkými znalci a milovníky hudby, nemusí vždy jít o podmínku úspěšné dráhy. V současné době je totiž na trhu k mání množství hudebních kompilací zamýšlených jako doprovod pro tato cvičení. Právě ony pak samozřejmě mohou být neocenitelnou pomůckou pro každého, kdo se hodlá zumbě věnovat v soukromí svého příbytku.
