Jak dosáhnout zdraví pomocí bylinek

Dnešní doba spoléhá na sílu farmaceutického průmyslu, a tak do sebe jako lidstvo ládujeme další a další chemikálie s touhou dosáhnout tímto způsobem zdraví. A světe div se, ony nám na všeliké bolístky a bolesti dost dobře mohou pomoci i bylinky našich babiček! Možná je to jen můj pocit, ale přijde mi, že lidé opět dostávají aspoň trochu rozum a ač pomalými kroky, přeci jen se počínají navracet k přírodě a jejímu bohatství.

Myslím, že každý z vás doma v knihovně nalezne alespoň jeden herbář nebo něco na způsob domácího bylinného rádce. Na bylinkách je totiž skvělé to, že jsou levné, dobře dostupné, nezahlcené chemií – a co je ještě lepší, můžete si je i sami vypěstovat u sebe doma.

Tento článek tedy poslouží jako drobný rádce, na co kterou bylinku nejlépe použít, aby nám pomohla opět nastolit zdraví. Následující výčet se orientuje zejména na české anebo evropské bylinky, zkrátka na ty, které jsou pro nás alespoň v rámci možností ty vlastní. Není účelem popírat blahodárný účinek bylin třeba z Číny, bylinek od Indiánů z Jižní Ameriky nebo ty užívané v indické léčebné praxi ájurvédy. Jde o to, že ty exotické pořídíme dost těžko a ještě si za ně pořádně zaplatíme. Zatímco nám všem dobře známá máta je rostlina, kterou si za pár korun pořídíme i do domácího květináčku.

Máta peprná

Možná se budete divit, ale pro mátu není výraz máta jediným názvem. Lidová tradice jí přisoudila například označení větrovka nebo balšám. Ať tak či tak, máta je vytrvalou rostlinkou, u níž se sbírají buď lístečky před rozkvětem, nebo nať nesoucí rané kvetoucí vrcholky. Sběr z rostlin v přírodě probíhá od června do září. Máte-li svůj květináček doma za oknem, je bylina vystavena poněkud odlišnému vegetačnímu cyklu než v přírodě. Máte tak tedy možnost sbírat nekvetoucí lístky v podstatě v průběhu celého roku.

Listy můžete použít coby čerstvé, pokud je však chcete uchovat dlouhodobě, je potřeba je usušit. Tento proces by měl trvat relativně krátce, ve stínu, do maximální teploty v okolí 35°C.

Máta nejen, že skvěle chutná, ale má i spoustu léčivých účinků. Tak například zmírňuje křeče (obzvláště pak ty v žaludku) a bojuje proti nadýmání. Funguje jako přírodní dezinfekce a má v moci zvyšovat vylučování trávicích šťáv a žluči. Celkově si může poradit s nemocemi zažívacího traktu, při problémech s nedostatečným tvořením či vylučováním žluči, při výskytu žlučových kaménků nebo při ekzému. Co by mohlo zajímat jinak zdravého člověka je fakt, že máta povzbuzuje chuť k jídlu a eliminuje zápach z úst.

Mátový čaj (zde v kombinaci se zeleným čajem) konzumujte maximálně dvakrát denně, tedy dva šálky. Použijte zhruba 1,5 čajové lžičky drcených či řezaných suchých mátových lístků na ½ litru vroucí vody. Směs povařte čtvrt hodiny, poté můžete konzumovat. Pokud si koupíte mátový čaj porcovaný v sáčcích, stačí jej luhovat 2-3 minuty, ovšem ze sáčku nikdy nebudete mít tak kvalitní a účinný elixír jako z volných lístků.

Třezalka tečkovaná

Tato na první pohled ozdobná bylina s krásnými malými žlutými kvítky v sobě nese velikou sílu. I o třezalce koluje řada lidových názvů, pod kterými byste tuto rostlinu snad ani nepoznali. Můžete se tak doslechnout o krevníčku, svatojánské bylině, děravci, čarovníku nebo dokonce o postřelenci. Pátrat v lidových etymologiích je asi nad moje jazykovědné schopnosti, a proto se raději budu věnovat tomu, k čemu nám je třezalka tečkovaná k užitku.

Narazíme na ni běžně v české krajině, na nejrůznějších mezích, pastvinách, v houštinách, ale i celkem vysoko v horách či v rašeliništní oblasti. Sbírá se nejčastěji květ, případně i nať.

Jako čaj pomůže tato bylinka při nervových obtížích nebo dokonce při zranění nervů. Dále pak tiší průjem a klidní bolest namožených svalů. Výjimečnou pomocnicí se stává při zánětu trojklanného nervu (nejlépe i v kombinaci s nátěrem zevní strany tváře třezalkovým olejem). Čaj v kombinaci s koupelí v třezalce odbourává vady řeči, nemožnost usnout nebo neklidný spánek. I to by bylo ještě málo, protože koupele a konzumace výluhu z třezalky fungují proti hysterickým záchvatům, náměsíčnosti, nejrůznějším zánětům či nepravidelnosti menstruačního cyklu.

Třezalkový olej je pak nejlepší první pomocí při spáleninách a ranách a rankách všeho druhu. Když popálené místo ihned potřete olejíčkem z třezalky, dostaví se téměř okamžitá úleva od bolesti. Můžete jej vyzkoušet i na pokožku spálenou od slunce.

Heřmánek pravý

Neznám snad nikoho ze zdejších krajů, kdo by se nikdy nesetkal s heřmánkem. Můžeme na něj totiž narazit takřka všude, jelikož se jedná o bylinu se skromnými požadavky na půdu. Vyskytuje se proto jak podél cest, tak na mezích, rumištích a loukách coby plevel, a to jak v nížinách, tak v podhůří. Heřmánek však lze pěstovat i na poli za účelem průmyslové velkovýroby.

To hlavní, proč je heřmánek tak ceněn, je květ, který je možno sbírat od jara do podzimu. Čaj z květů heřmánku pomůže odstranit nepříjemné nadýmání a veškerých střevních nebo žaludečních obtížích. Posiluje naše tělo při boji s kašlem a nachlazením. U žen je velkým pomocníkem při případech nepravidelné nebo bolestivé menstruace, všem pak uleví při zánětu močových cest. Užívat jej můžete také při křečích a nespavosti, případně při chronickém průjmu.

Z heřmánku lze umíchat bylinné směsi pokrývající celou škálu léčebných účinků. Stejně tak lze z květů heřmánku připravit oleje ulevující od bolesti při zevní aplikaci. Heřmánková mast lze pak s úspěchem používat při léčbě hemoroidů.

Kostival lékařský

Další Čechům dobře známou bylinkou je kostival lékařský. Jeho domovinou je totiž výhradně Evropa. Bylinku jiným názvem též rachytka, černé koření, trudatovník nebo kobylí mléko nalezneme ve vlhkých místech, například podél vodních toků. Setkáme se s ním případně i v příkopech podél cest, na vlhkých lukách a podobně. Léčivou částí je u kostivalu kořen, v omezených případech pak i nať.

Čaj připravený z kostivalu funguje jako lék na kašel a bronchitidu. To by však bylo málo. Konzumovat jej může osoba postižená žaludečními vředy, vředy na dvanácterníku, úplavicí, ledvinovými problémy nebo zlomeninami. Jedná se o bylinu s velmi hlubokým účinkem i při těžších případech.

Je zde však třeba upozornit, že v ČR se kostival z podezření na karcinogenní látky obsažené v kostivalu tato bylina přestala předepisovat. Podezření není doloženo materiály přítomnost karcinogenů dokazujícími, proto je jen na vašem uvážení, zda se byliny zhostíte či ne. Pamatujte však na to, abyste to s její konzumací zrovna nepřeháněli. Ani u jiných bylin se to s množstvím nesmí přehnat.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je také to, co nalezneme všude. Neznalé oko je pak schopné tuto bylinu vidět coby plevel, ale tím si jen nedovoluje poznat léčebné účinky kopřivy.

Z kopřivy lze sbírat list i nať a je velmi snadné připravit si kopřivový čaj, jehož léčebné spektrum je takřka nekonečné. Pro příklad si vyjmenujme následující: kopřiva léčí dnu, revma, anémii, rakovinu žaludku, bolest hlavy, cukrovku a vysoký podíl cukru v krvi člověka, záněty a další nemoci močových cest, zahlenění, nejrůznější alergie a senné rýmy a dokonce má kopřiva blahodárný vliv na slinivku břišní.

Koupel z kopřivy může vyzkoušet ten, kdo trpí na bolesti zad nebo na ischias. V neposlední řadě je pak kopřiva dvoudomá odzkoušeným elixírem na posílení růstu vlasů, na jejich lesk a krásu a proti vypadávání vlasů. Povařte deset deka kopřivy půl hodiny v litru vody, kam můžete přikápnout i trochu octa. Tento odvar pak použijte při mytí vlasů místo vody.

Šalvěj lékařská

Domovinou šalvěje je Středomoří, lze ji ale pěstovat i u nás. Není též výjimkou, že se šalvěj rozroste jako plevel v místech, kde jsou pěstovány. Na šalvěji je z léčebných důvodů nejdůležitější nať a list.

Čaj připravený ze šalvěje pomáhá regulovat míru pocení a předepsána může být lidem s nejrůznějšími nemocemi. Mezi ty, které šalvěj zvládne odbourat, patří nemoci žlučníku, žaludku, ledvin, jater, míchy nebo hrtanu. Pomáhá při chvění rukou a nohou, při nadýmání, krvácení dásní. Čistí krev, odhleňuje, celkově posiluje imunitu a lze ji užívat coby prevenci proti mozkové příhodě. Koupel ze šalvěje napomáhá při onemocnění nervového systému jakéhokoli druhu.

Podběl léčivý

Podběl je takové malé nenápadné žluté kvítko na velmi nízkém stonku. Můžeme na něj narazit podél cest (a to i výše v horách), na vlhkých a jílovitých půdách nebo například v lomech a náspech.

Výluh z podbělu pomáhá při horečce, zápalu plic, astmatu a celkovém nachlazení organismu. Z podbělu lze vytvořit obklad, který má široké využití při nejrůznějších otocích a spáleninách a dále při obtížně se hojících rankách a vředech.

Smetanka lékařská

Lidově pampeliška. Zná ji každý včetně malých dětí. Zahrádkáři smetance spílají, protože na pozemku působí coby rychle a snadno se šířící plevel. A přitom můžeme mít z takové „pampelišky“ mnoho užitku. Nejen, že ji lze konzumovat i čerstvou (na mysli máme samozřejmě její listy, nikoli květ), stejně tak dobře ji můžete nalézt na dně svého šálku v podobě čaje.

Už dva šálky denně, což je doporučené množství, dovedou blahodárně působit při ledvinovém zánětu nebo při kaméncích na ledvinách. Snižuje míru pálení žáhy, bojuje proti nechutenství a zácpě. Pomáhá i při problémech s játry a slezinou.

Lípa srdčitá

K bylinkám našeho dětství neodmyslitelně patří i lípa a lipový čaj. Kdo by si na něj nevzpomínal? U lípy je tím „zázrakem“ list, kdo v sobě nese léčivou sílu. V podobě výluhu z lipových květů máme možnost okusit elixír zahánějící rýmu, kašel, revma, úplavici, srdeční křeče, žaludeční křeče, nemoci ledvin a močových cest nebo třeba průdušek.

Listy lípy lze po spaření horkou vodou přikládat na odřeniny, spálenou kůži nebo jakékoli pohmoždění na těle.

Jitrocel kopinatý

Jitrocel patří mezi základní bylinky se širokospektrálním použitím. Řada z nás asi z lékárny zná jitrocelový sirup předepisovaný na kašel. Z jitrocele si ale můžeme i připravit výluh, dík kterému zažehnáme celou řadu potíží. Čaj je totiž možno užívat při kašli i černém kašli, při hemoroidech, při anémii, zánětu ledvin a močového měchýře, při problémech se stolicí nebo s krvavým močením. Jitrocel je také pomocníkem číslo jedna u lidí majících málo krve, bledých lidí, věčně pokašlávajících jedinců a těch, kteří trpí na lišeje a nejrůznější vyrážky.

Výčet bylin nemůže být nikdy úplný, jelikož jsou na toto téma napsány desítky knih čítající stovky stránek. Pokud se vám myšlenka dosažení zdraví pomocí bylinek líbí, doporučuji pořídit si několik takových svazků a krůček po krůčku zařazovat bylinky do svého každodenního života. Mnoho bylin také funguje jako prevence, a tak se třeba s trochou štěstí vyhnete nepříjemným diagnózám u lékaře. Bylinky jsou přirozenou cestou, jak dosáhnout zdraví a harmonie, aniž byste museli do svého těla vkládat chemikálie obsažené v lécích vyrobených farmaceutickým průmyslem. A když nic jiného, podpořit raději přírodní a pradávnou cestu ke zdraví namísto bohatých firem vyrábějících léky, to už za to stojí!